Zemědým

Zemědým lékařský, routička, rutka polní, zemská pára, routička pospolitá, Fumaria officinalis, Gemeiner Erdrauch

Kališní lístky vejčito-kopinaté, 3-krát kratší než koruna, užší než trubka korunní. Vnější lístky korunní tupé. Plod na příč širší, hruškovitý, zpředu uťatý a povykrojený, se 2 okrouhlýma jamkama. Bylina jednoletá 15-30cm. Kvete v květnu po celé leto. Roste na rolích, rumištích a v houštích.

  • Nať čerstvá má chuť hořkou, trochu ostrou, suchá nabývá k tomu ještě slanosti.
  • Až posud se užívá, ačkoliv zřídka, v lékařství co lék rozhánivý při zácpě a žloutenici.
  • Dříve byl zemědým velmi odporučován při zácpě jater, sleziny a žláz okružných, v žloutenici a vodnatelnosti od toho povstalých.
  • Dále se chválil v zimnici studené a slizné, zlaté žíle, hypochondrii neb těžkomyslnosti, nemocech ledvin, dnách a rozličných vyrážkách kožních.
  • Vně se podával v klystérech v nemocech břišních dříve jmenovaných.
  • Spařeninou nati myla se kůže, aby byla hladkou jako i tenkráte, když lišejem neb jinou vyrážkou podobnou pokryta byla.
  • Nejlépe účinkuje štáva z čerstvé nati, která se podává za den po 70-100ml pro sebe, nebo s jinými šťávami, např. smetankovou, řebříčkovou, kerblíkovou, lžičníkovou, krešovou a j., též s polévkou masitou, syrovátkou nebo s vodou zaječickou, selterskou a j.
  • Výtah se dobude, když se štáva z čerstvé nati nad mírným ohněm na hustost povidel sváří; podává se denně po 5gr, buď v pilulkách nebo v nějaké vodě kořenné rozpuštěný.
  • Od suché nati béře se k odvaru 20-40gr na 200ml vody, od kterého pak za 3 hodiny 2 lžice se užiti mohou.
  • Pro lékárnu sbírá se nať v květnu a červnu.
  • Z nati vydobyti lze barvu žtutou, stálejší než z rytu.
  • Zemědým slouží mezi jinými rostlinami dobytku za píci.
Bylinkové kapky Vironal