Jedle

a) Modřín, modřev, sosna, děřec, Abies larix, Lärche, Lärchenbaum
Listy hebké, po 15-20 ve svazcích, na zimu opadávající. Šišky vejčité, šupiny tupé. Strom. Kvete v květnu. Roste v lesích, u nás všude obecný.

  • Z pryskyřice se dobývá i v lékařství potřebuje terpentin a olej, proti ochablým slizotokům plemenidel a močidel, vodnatelnosti, rheumatismu, pakostnici, žloutenici, žlučovým kamenům a tasemnici.
  • Lid kupuje obě připraveniny velmi často v lékárnách, avšak více k zevnějšímu upotřebení, což také dobře jest neb užívání vnitřní vyžaduje velké pozornosti a prozřetedlnosti, protože oba léky velmi prudce a dráždivě na vnitřní útroby účinkují.
  • Terpentinový flastr jest u lidu velice oblíben; proti všemožným povrchním i vnitřním bolestem je vychválen a přilepí se na kůži tam, kde bolest na těle se pociťuje; někdy bývají celá záda nebo i prsa obložena flastrem, který i po dlouhém čase dosti pracně po kusech bývá od kůže odloupán.
  • Někde přikládají roztlučené listy neb jehličí na rány zanícené a na prášek roztlučenou kůrou modřínovou zasypávají opruzenou kůži, vlka, vředy atd.
  • Olej terpetinový slouží zevně k natírání a k obvazu při smrdutých vředech; někde ho přihluchlí kapou neb bavlnkou do ucha dávají, aby sluch opět nabyli.
  • Též přidává ke klystérům, na př. k zastavení krvotoku, zlatých žil a průjmu neb dlouhotrvající běhavce, při souchotinách. Olejem se natírají oznobené, opuchlé a vodnaté nohy.

Sem náležejí ještě následující stromy, které nepotřebují zvlášt ního popisu, jelikož každému dostatečně známy jsou a sice:

b) Smrk, smrček, smrč, smrčka, smrek, smerek. Abies picea. Die Fichte


c) Jedle, Abies alba, Die Tanne


d) Borovice, borovice lesní, sosna, bor, chvoj, chvůj, Pinus silvestris, Die Kiefer

  • Pryskyřice všech tři jmenovaných lesních stromů je důležitá. Z jedle dobývá se čistější terpentin a bílá pryskyřice slouží též co kadidlo. Nejvýdatnější je v tom ohledu borovice, od které pochází obyčejně terpentin (šuškar; terebinthina), jenž slouží v lékařství k zhotovení flastru neb náplasti. Od ní pochází rozličnou přípravou též kalafuna, smola bednářská a ševcovská, kolomaz a jiné připraveniny, kterých lid používá zevně i co léku v rozličných případech, zvláště proti lišeji, oparu a jiným kožním vyrážkám, jakož i k rychlému zahojení ran.
  • Pel z borovicových pupenů (brosk, poupě) potřebuje se k zasýpání opruzenin místo prášku plavuňového; někdy je ho tak mnoho, že původ dal k pověře o sirném dešti.
  • Co se týče upotřebení domácího, pryskyřice, listů a kůry tří jmenovaných stromů, podobné jest onomu, při modřínu udanému.
  • V lékařství užívá se vnitř obyčejně terpetinu modřínového, kdežto terpentin od ostatních stromů více se upotřebuje k připravování náplastí, přílepků, flastrů a mastí.
  • V novějším čase oblíbeny jsou koupele jehličnaté, ku kterým se jehličí jmenovaných sosen spáruje a přičiňuje, dílem k uzdravení nemocných, zvláště souchotinami a nervovými chorobami stižených, nebo i k sesílení těch, jež těžké nemoce byli přestáli.
  • Jmenované druhy jedle poskytují, mimo to co již povědíno, v ohledu hospodářském a řemeslnickém ještě dalšího užitku. Dříví modřínové jest velmi trvanlivé, potřebuje se k stavění příbytků, korábů, k dělání rozličného nářadí domácího a co paliva, jehož uhlí tak dobré jest jako z dříví borového.
  • Kůra se potřebuje k vydělávání kůže.
  • Dříví smrku jest co palivo špatnější borového a hoře silně praská, za to však hodí se na klády, prkna, latě a dužiny pro rozličné řemeslníky. Též kůra (tříslo) slouží k vydělávání kůže. Šišky jsou dobrým palivem.
  • Dříví jedle jest bílé, lehké a pružné, potřebuje se hlavně při stavbách domů a s prospěchem i při stavbách vodních, neb vzdoruje dlouhý čas hnilobě, je-li stále pod vodou. Kde se silných kmenů dubových nedostává, dělají se z něho í mlýnské hřídele. Mnoho dříví jedlového spotřebuje se též na prkna a fošny, jelikož pak i snadno štípati se dá, též na šindele,dužiny, luby aj.
  • Co palivo rovná seskoro k dříví bukovému, jestli je totiž vyzrálé; uhlí z něho jest lepší nežli smrkové a sosnové.
  • Dříví borové jest neméně užitečné. Borovice roste do 126-160 roku, načež se hodí ke stavění příbytků a korábů, řezáni prken rozdílného užitku, k topení, k pálení uhlí; mladší kmeny dávají tyčky a žerdi, též dračky a louč.
  • Co se týče pryskyřice, jest borovice, jak z předu uvedeno, nejvydatnější a pro rozličná řemesla nejpotřebnější.
  • Chvoje všech těchto stromů používá se ku stlaní a pokrývání milířů; též k okrašlování sálů atd.
  • Pupeny a semenem živí se mnoho živočichů zvláště ptáků.
Bylinkové kapky Vironal