Šalvěj lékařská, šalvěj obecná, Salvia officinalis. Salbei
Lodyha dole dřevnatá, křovitá; větévky a mladé listy šedoplstnaté. Listy podlouhlé, drobně vroubkované. Hoření pysk kalicha 3-zubý. Kratší rameno spojidla nerozšířené s malým pytlíčkem. Koruny fialové. Keř 30-60cm. Kvete v červnu a červenci. V zahradách pěstovaná, zřídka zdivočelá.
- List má vůni silnou, pronikavou, chuť zahořklou, trpkou, obsahuje silici a tříslovinu a opotřebuje se zvláště proti velkým, tělo vysilujícím potům, které při mořivých zimnicích neb po těžkých nemocech povstávají, též proti bělotoku.
- Mnohem více však se upotřebuje nálevu co kloktadla proti kurdějím dásní, žábrám, moučníku, rozličným vředům ústním, ochablému típku, naduření a zánětu mándlí atd.
- K nálevu se béře 10gr listů na 200ml vody nebo červeného vína.
- V lékárně lze dostati též extrakt, vodu a olej šalvějový.
- Sbírá se koncem května a v červnu.
- List potřebuje se též v kuchyních, za příchuť k jídlům.
