a) Plamének přímý, barvínek, plamének, plamínek. pryskýřník, Clematis erecta, Aufrechte Waldrebe
Lodyha bylinná, přímá a jemně rýhovaná. Listy nejvíce 7-četně zpeřené; lístků vejčitých, srdčito-vejčitých až kopinatých, celokrajných. Lata konečná. Lístky kališní vně na kraji plstnaté, ostatně lysé, bílé. Ocásek plodní as 3 krát delší nažky. Bylina mnoholetá 1-1,5m. Kvete v červnu a červenci. Roste na kopcích suchopárných výslunných, keřnatých stráních, ve světlých hájích a pasekách. V okolí pražském, v Podbabě, u Karlova Týna na vysoké hoře, na Doutnáči, v polabské nížině, v kraji jičínském, v okresu teplicko-žateckém a j.
- Částky užitečné jsou listy a květy. Listy čerstvé na jazyku a v hrdle silně pálejí, déle v ústech držáni jazyk zčervenají, zpryskají a pak zvředují. Taktéž činí, příloži-li se vně na kůži rozmačkané. Listy mají chuť do kysela zasládlou, zvolna svraskující a trochu palčivou.
- Květy kousány způsobují na jazyku a částkách blízkých pálení dlouho trvající.
- Listy sbírají se dříve než poupata se rozvíjí.
- Plamének přímý přišel v novějším čase téměř k zapomenutí, dříve však byl co lék velmi oblíben, zvláště proti dlouhotrvalé bolesti hlavy, proti příjiti, zimnici čtvrtodenní, svrabu, zlým vředům, divokému masu (plíny, vojanské maso), které zžírá neb leptá, vředy čistí, talov opravuje a v dobrý hnis proměňuje a takto vředy hojí.
- Suchých listů zpařuje se 10gr s dostatečnou vodou v zavřené nádobce až do 400ml. procezeniny; ponenáhlu může se vystoupiti až na 15gr listů.
- Květu se dává 5gr na 400ml zcezeniny. Obojích se užívá 2-3krát za den po půl kávového šálku.
- Z čerstvé nati může se i výtah neb extrakt učiniti a od něho 7-20ctgrm denně užiti.
- Prášek ze 4ctgrm extraktu a 70ctgr cukru může se třikrát za den nemocnému podávati.
- Též prášku ze suchých listů utřeného může se užívati a sice 20ctgr se 40ctgrm cukru dvakrát neb třikrát za 24 hodin.
- Prášek na vředy nasypán způsobuje z počátku silné pálení; proto se radí, aby prvníkrát málo se sypalo, dle toho jak nemocný to snese.
- Vnitřní kůra na hřbet ruky položená vytahuje pryskýře a dávala se proti bolesti zubů.
- Listy rozmačkané na kůži přiložené zpryskují ji.
- Staří také dělali olej z listů, močíce je v oleji olivovém, a užívali ho v klystérech proti bolení kyčlí nebo jako mast v téže nemoci a v obtížném močení.
b) Plamének plotní, plamínek celolistý, barvínek, Clematis vitalba, Gemeine Waldrebe
Kmen dřevnatý, opletavý, hluboce brázdovaný. Listy 5-7 četné; lístků srdčitých nebo vejčitých, celokrajných neb hrubě až laločnatě vroubkovaných. Květenství konečné; lístky kališní obak plstnaté, vonné, vně bílé; vnitř žlutavo-bílé. Ocásek plodní mnohokrát delší nažky. Keř 2-4m. Kvete v červenci a srpnu. Roste sem tam v lesích a plotech na př. u Vajačovic v Chrudimsku, blíž rakouských hranic u linecké dráhy, též pěstovaný a zdivočelý.
- Plamének plotní jest povahy vesměs podobné jako u plaménka přímého, avšak mnohem mocnější.
- Chuť všech částek jest ostrá, palčivá, jazyk a kůží zpruzující. Suché jsou mnohem mírnější.
- Vychvalován byl při těchže nemocech, jež byly u předešlého podotknuty, v dávkách stejně velkých.
- Zvláště byl odporučen proti zimnici čtvrtodenní, žloutenici, křtícím, příjici a zevně proti vředům.
- Dle Traga účinkuje i kořen ve víně vařený co lék počistující při vodnatelnosti.
- Ve Francii hojí práškem ze suché nati připraveným chřípěcí koňů, oslů a mezků, kteří se nutí, aby prášek do nosu vtáhli.
- Ze šlahounů tam zhotovují na některých místech provazy a koše.
- Plamének plotní hodí se dobře v zahradách k opletení besídek a loubí, neb se rozmnožuje snadno a rychle roste.
- Dříví prý jest vonné a slouží k vykládanému dílu. Listy a větve mohou se v barvířství potřebovati a z osin semenových možno i dobrý papír zhotovili.
