Vachta třílistá, trojlistník, třílistník, dětel neb jetel vodní, hořký, trojlistný, trojice vodní, trojan vodní, Menyanthes trifoliata
Listy 2-řadé, střídavé z plazivého oddenku, trojené, dlouze řapikaté; lístky opakvejčité až podlouhle opakvejčité, vykrajované. Stvol bezlistý s konečným hroznem. Koruny bělavé narůžovělé, prašníky fialové. Bylina mnoholetá 15-30cm. Kvete v květnu a červnu. Roste na rašelinných lukách, bařinách.
- Dospělá nať jest velmi hořká, zápachu poněkud protivného, mladá však méně hořká, proto se sbírá, když byla již odkvětla, zvláště v podzimku.
- Sušená chuti nepozbývá. Semena hořká.
- Dle účinku zdá se býti rostlinám hořcovitým, hořepníkům, přílitům, nostřekům a zeměžluči podobná, toliko že hořkost není tak příjemná. Jako jmenované rostliny povzbuzuje zažívání, čistí krev a oběh její urychluje ve všech nemocech zaživadel od slabosti pocházejících, též hlisty moří, nashromážděnou vodu rozhání a stolici propravuje.
- Vachta prospívá v slabosti strojů zažívacích a z ní pocházejícím zaslizení, zkyselení a při hlistech. V zacpání jater, v hypochondrii a žloutenici.
- Proti kurdějím zvláště se vychvaluje. Proti počasným vyraženinám, v zlých vředech. V dnách a pakostnici. V zimnicích studených, střídavých, zvláště v slabosti po nich zůstávající, slizotocích, krvotocích atd
- Vně ve vředech nečistýcha ochablých prospěšna jest.
- Štáva vachtová (Succus trifolii fibrini) dělá se vytlačováním z nati čerstvé na jaře, prospívá zvláště proti kurdějím.
- Výtah neb extrakt zhotovuje se z nati suché jako hořcový, jest hořký, černohnědý, málo lesklý.
- Sušené listy slouží za thé, nebo dávají se na jemný prášek utlučené.
- Šťáva z čerstvých listů užívá se buď sama o sobě nebo smíšena s jinými šťávami např. řebříčkovou, pleškovou, kerblíkovou a j., též v polévce masité, syrovátce neb ve vodě některé kořenné, aromatické, po 20-40gr.
- Sušené listy užívají se jako thé spařené neb odvařené po 10-20gr. Ondy podával se z nich prášek po 1-2gr se svařeninou jeho nebo v letkvaři s nějakým dobrým syrupem nebo i medem proti hlistům.
- Extrakt po 1-5gr ve vodě kořenné, např. mátové, při špatném zažívání a podobně, s petrželovým neb jalovcovým thé při vodnatelnosti atd.
- Také se užiti může v pilulkách.
- S prospěchem se dávají listy dobytku špatně zažívajícímu, též ve vodnatelnosti a zácpě jater ovcí. Podává se svařenina ze 40gr listů najednou, nebo 15-30gr listů na prášek roztlučených, s medem nebo povidly bezovými promíchaných.
- Hovězí dobytek pro hořkost tuto rostlinu nerad žere, kozy ji rádi, koně toliko čerstvou, suchotinným ovcím prý jest velmi prospěšná, zajíci ji vyhledávají; včely v květu nacházejí mnoho medu a semena žere drůbež.
- V některých zemích, kde není mnoho chmelu, přidávají listy vachty, sbírají je před kvetením, oddělují od řapíků a lodyh, suší, sváří pak a opěňují a po lžících pak přidávají tolik, aby pivo příjemné hořkosti nabylo.
- V Laponsku v čas neúrody suší lodyhy, roztlukou, míchají je s trochem mouky obilné a pekou z toho chléb, který jest ovšem hořký.
- Z listů vařených a vymačkaných možno barvu pro malíře a barvíře učiniti. Tkaniny vismutem močené zbarví se pěkně na žluto i také na zeleno, že ani octem barva se nezmění.
- Čtyři sta gramů nati vydá 70gr popele a tento 35gr salajky.
- Vachta jest k vysušení bahen velmi prospěšná, zláště svými tuhými plazivými lodyhami.
- Na Islandě všechna bahna jsou ní porostlá, takže po nich možno choditi. K tomu cíli prospěšno jest na taková místa z jara síti semeno, které snadno klíčí, nebo lodyhy asi 2 palce dlouhé s pěkným okem neboli pupenem do trsu rostlin bažinných zastrčiti a pod zem asi na palec hluboko zasaditi, které pak snadno se ujmou a rozmáhají.
