Kopytník obecný, lesní špika, omylník. Asarum europaeum, Europäische Haselwurz
Oddenek plazivý, větevnatý, listy a květy jednotlivě konečné ženoucí. Listy okrouhle ledvinkovité, tmavozelené, posléz kožovité. Okvětí vnitř špinavě krvavé. Mnoholetá bylina. Kvete v dubnu a květnu. Roste v lesích a hájích, zvláště na půdě vápenaté.
- Kořen zápachu jest mocného kořenného, těkavého, chuti silné, prudké, hořké a hnusné.
- Sušený a dobře chovaný oboje dlouho zachovává.
- Účinkuje dráždivě na nervy a cévy, způsobuje vrhnutí a průjem, žene na moč.
- Nežli byl znám dávivý kořen (Ipecacuanha) užíval se prášek kořene kopytníka pro vrhnutí, na př. při záškrtu a podobných nemocech.
- Vařením pozbývá kořen této vlastnosti a účinkuje více na stolici a na vypuzení moče. Proto se odvaru dává při vodnatelnosti.
- Mimo to dává se prášek při zácpě nosu a násilném bolení hlavy šňupati.
- Za starší doby chválen byl též při žloutenici, zimnici zvláště čtvrtodenní, při zaražené čmýře (menstruaci), při nemocích jater a sleziny vůbec.
- Též listům se připisoval stejný účinek.
- Prášek kýchací, od kterého se bral denně 2-3krát šňupec, shotovoval se dle anglické lékárny ze stejných dílů prášku z listů kopytníkových, marjankových, ožankových a levandulových.
- Zvěrolékařové dávají koním 40-70gr proti červu.
- Pro vrhnutí se dává 2gr prášku a tolik též cukru, na tři díly, každé 1/4 hodiny 1 díl, až vrhnutí nastane.
- K odvaru se béře 5-7gr na 200ml vody a užívá se od něho za 3 hodiny 2 lžice.
