a) Svízel obecný, přítula, deryzka, Galium aparine, Klebekraut
Listy po 6-9, široce opakkopinaté neb čárkovito-kopinaté. Vrcholíky delší podpůrního listů, na konci lodyhy často v jedno květenství splývající. Stopky za plodu rovné, rozevřené. Plody namnoze s hákovitými štětinami, zřídka bez štětin. Květy bílé. Bylina jednoletá 0,3-1,2m. Kvete od června do září. Roste na polích, v plotech a křovištích.
- Šťáva z natí druhdy se užívala proti vodnatelností a voleti; odvar nati proti tuhé stolici a žloutenici. Šťáva se kapala do uší k utišení bolesti.
- Nať s máslem neb sádlem rozetřená natírala se na vole.
- Listy přikládaly se na rány, k zastavení krve.
b) Svízel syřišťový, syřišťová bylina, Galium verum, Labkraut
Lodyha přioblá, 4-žebrá, nejdoleji též často 4-stranná, pýřitá neb srstnatá. Listy nejvíce po 8 (6-12) čárkovité, ku konci širší, namnoze silně ohrnuté, vezpod pýřím hustším našedivěle třpytivé. Úšty korunní s krátkou špičkou. Koruny citrónově žluté neb bledožluté, namnoze medově vonné. Bylina mnoholetá 0,3-1m. Kvete v červnu až do podzimku. Koste na suchých lukách, mezích, cestách.
- Roztlučené květy přikládali dříve na snět, opáleniny a opařeniny; vkládali je do nosu a jiných otvorů, k zastavení k rve; svářeli je ke koupeli dětem proti chrastům a jiným kožním vyrážkám, též umývali tím nohy, unavením sesláblé, neb na ně přikládali mast z květů svízelových, z bílého vosku a růžového oleje připravenou.
- Kořen svízele obecného barví na červeno, kořen syříštového na žluto.
- Nať květoucí svízele syříštového sráží mléko a proto se potřebuje u připravování sýra.
