Kaštan koňský, kaštan divoký neb hořký, maďal, Jírovec, Aesculas hippocastanum, Rosskastanie, wilder Kastanienbaum
Listy namnoze 7četné, prstnaté, lístků klínovito-opakvejčitých, vroubkovano-pilovitých. Lata kytkovitá. Plátky rozložené, namnoze 4, bílé se žlutými a červenými tečkami. Tyčinek nejvíce 7, sehnutých. Tobolka ostenatá. Strom 18-25m. Kvete v květnu a červnu. Pochází z Asie a jest u nás v sadech, kolem cest a jinde sázen.
- Kůra hořké a svráškové chuti odporučovala se dříve proti zimnici studené neb střídavé s dobrým výsledkem, také v slabosti svalů místné i všeobecné.
- V novějším čase proti počasným slizotokům a krvotokům trpným, zvláště z dělohy a žil řitných.
- Kůra se sbírá na jaře z větvi prostřední tlouštky, dříví všechno z ní se oloupe a pak v kusech ve sklenici uzavřené se uschová.
- Kůry k odvaru se dává 40gr na 400ml vody, aby až na polovic se zavařila, odvar nějakým syrupem neb cukrem oslazen užívá se po lžících, na př. za 2 hodiny 2 lžice.
- Prášku z kůry utlučeného beře se po 70 ctgr – 1gr.
- Extrakt neb výtah shotoví se svářením kůry ve studničné vodě až na tuhost povidel. Výtahu 2-5gr rozředěného se 100-200ml vody a oslazeného může se užívati za 2-3 hodiny 2 lžice, na příklad při počasném slizotoku a trpném krvotoku. Výtah může se podávati po 30-60 ctgr za 2-3 hodiny i v pilulkách.
- Kůru a prášek z ní možno po dnes v lékárnách dostati.
- Pro lékárnu sbírá se kůra v březnu a kaštany v srpnu.
- Ohledně dobytka dávají se plody neb kaštany koňům proti hříběcí a dušností.
- Ovcím se dávají čerstvé nebo i suché rozkrájené kaštany k píci, aby před souchotinami, potracení, rýmou, prašivinou a jinými nemocemi uchráněné zůstaly neb z nich se vyléčily.
- Čerstvé listy kaštanové jsou prý výborný prostředek k uvarování rozličných nemocí, které senem za vlhka sklízeným nebo zkaženým povstávají.
- Dříví kaštanu koňského jest měkké a křehké, bývá zvláště na práce řezbářské a soustružnické hledané; co palivo jest o 20% špatnější nežli bukové a platí asi jako dříví březové, dává však mnohem lepší uhlí.
- Plody neb kaštany poskytují vysoké a černé zvěři dobrý pokrm i pro dobytek domácí jsou pící výbornou a velmi zdravou. Hovězí dobytek, kozy, ovce a koně lakotně jich žerou, zvláště jsou-li na píci zatrplou uvyklí. Dobytek píci z tučných luk požívající jim znenáhla uvykne, když se kaštany roztlukou a se řezankou navlhčenou smíchají.
- Krávy surovým a vařeným kaštanům uvyklé dávají mnoho chutného, mastného a žlutavého mléka, jakoby čerstvou trávu žraly. Krávy, ovce, skopci mohou se rychle vvkrmiti kaštany s ječným šrotem smíchanými; též koně kaštanům snadno uvyknou a jsou pro ně, jak bylo dříve řečeno, spolu i dobrým lékem.
- Z kaštanů (plodů) vyrábí se dobrý škrob a též kořalka.
- Mouky z nich možno pak jako otrub mandlových užívati k mytí rukou, ku praní plátna, tkanin vlněných a hedvábí.
- Z tobolek rozličnými přísadami na př. kamencem, skalicí, octanem olověným atd. možno rozličnou barvu na sukno a hedvábí zhotoviti, zvláště šedožlutou a žlutohnědou.
- Z kaštanů lze vydobyti dobré salajky čili drasla.
- Odvar zelených tobolek neb slupek zahání prý štěnice a jiný hmyz.
- Listy se stromu spadlé a na hromadu shrabané dávají dobrý hnůj.
- Včely z květů mnoho medu sbírají.
- Kaštan koňský u nás dobře se daří, rychle roste, za 30 let znamenitou výšku nabývá a teprve za sto let hyne. Půdu miluje zahradní, lučnou, nikoliv však mokrou, spíše hlinitou s pískem smíšenou. Do lesů se nehodí, poněvač svými kořeny a široko se rozkládajícími větvemi jiné stromy a křoviny udušuje. Lépe hodí se k posázení pastvišť a lad.
- Rozmnožování není obtížné a děje se nejlépe semenem, které bud časně z jara, lépe však na podzim do země se zakládá. Má-li se semeno k jarnímu sázení dochovati, musí býti počlivě uschováno; déle než do příštího jara nedá se klíčivost semena udržeti.
