Orsej

Orsej jarní, celidonya neb celidon menší, roupové koření, roupník, orsej, krtičník menší, Ficaria verna, Ranunculus ficaria, Kleines Schölkraut, Feigwarzenkraut

Kořen svazčitý, s hlízkami kyjovitými. Listy ledvinkovito-srdčité, vykrajované neb uhlatě vroubkované. Kališní lístky 3, zřídka 4-5; plátky zažloutlé, počtem 8 až 12; nažky bezzobané, s bliznou skoro přisedlou, neobroubené. Bylina mnoholetá 8 až 24cm. Kvete v dubnu a květnu. Roste v stinných huštinách a lesích.

  • Kořen orseje před kvetením je velmi ostrý, na jazyku štípe, chuť má dříve kyselou pak zahořklou a hnusnou. Čerstvý rozmačkán a na kůži přiložen za chvíli zpryskuje a zvředuje.
  • Šťáva do nosu vtáhnuta způsobuje kýchání.
  • Vařením jakož i když květy odpadaly, pozbývá těch vlastností a jest chuti slizovité a chládící. Suchý kořen jest moučný, zahořklý.
  • Nať není ostrá; listy mají chuť trávovou, chladící a bývají s jinými bylinkami k připravování bylinných polévek na trh přinášeny.
  • Hlízky kořenu bývají často v kypré zemi deštěm obnaženy a od lidu za žito s nebe spadlé držány; jsou škrobnaté a mohou za potravu sloužiti, chléb z jejich mouky upečený jest dobrý.
  • Kořen sušený a roztlučený podává se s medem v krtících a zlaté žíle (hemoroidy).
  • Zevnitř buď rozmačkaný neb rozličně připravený přikládá se na otekliny krticemi a zlatou žílou povstalé.
  • Na některých místech užívají nať s cukrem, vínem a octem proti kurdějům.
  • Nať rozmačkaná a s moukou smíchaná zvláště na zlatou žílu (hemoroidy) se přikládá.
Bylinkové kapky Vironal