a) Jestřábník okoličnatý, Hieracium umbellatum, Doldiges Habichtskraut
Lodyha nahoře se stopkami úborů skoro okolíkovitě sblíženými. Listy podlouhlé, kopinaté neb čárkovité, celokrajné až zubaté, spodem sníženým neb kratičkým řapíkem přisedlé. Lístky zákrovní zelené, za sucha černavé, skoro lysé, vnější užší, špičatější, koncem nazpět ohnuté. Bylina mnoholetá 0,3-1m. Kvete v červenci a srpnu. Roste na suchých lukách, kopcích, v lesích, křovištích.
- Kvetoucí nať se pije v mnohých krajinách jako thé proti souchotinám a jiným nemocem prsním neb plicním.
- Jinde byl jestřábník tento, jakož i jiné druhy, na př. jestřábník zední a chlupáček v lékařství upotřebován.
- Štáva z natě se pila proti tlačení a svírání žaludku, i palčivému močení
- K utišení bolestí přikládala se též roztlučená nať na žaludek a břich.
- Šťáva se měla též za nejlepší lék proti nemocem očním.
b) Chlupáček, jestřábník chlupáček, chlupáček větší, Hieracium pilosella. Grosses Habichtskraut, Mausor, Mäuseohr
Stvol bezlistý, jen častěji nad prostředkem s 1-2 malými listenci, skoro vždy lúborný. Listy vezpod chloupky hvězdovými šedo- neb běloplstnaté. Listy opak vejčité až kopinaté, na líci travozelené se štětinami silnými, přitisklými. Zákrov vejčitě válcovitý, velký. Květy bledo-sírově žluté. Bylina mnoholetá 2-30cm. Kvete v květnu až do podzimu. Roste na pastvinách, cestách, mezích, stráních, vřesovištích.
- Nať i kořen druhdy se potřebovaly proti zimnici. Odvar nati s vodou neb vínem proti žloutenici, zácpě jater a vodnatelnosti.
- Někde připravují z chlupáčka syrup proti kašli a souchotinám.
- Šťáva se radila na rány, bolavé prsy, v ústech držána neb do ucha dána proti bolestem zubů; s medem smíšená proti okalu neb zakalenému zraku.
Jest známo ještě několik druhů jestřábníka např.:
c) jestřábník zední, Hier. murorum
d) myší ouško, Hier. auricula a jiné, kterých lid stejným způsobem upotřebuje, jako dvou předešlých.
