a) Kuklík obecný, kuklík lékařský, benedykt, Geum urbanum, Nelkenwurzel, Benediktenkraut, Benediktwurzel.
Lodyha odstále chlupatá, nahoře bez žláznatých chlupů. Listy dolení přetrhávaně lýrovitě zpeřené, hořeni 3-dílné až 3-klané. Květy přímé. Plátky žluté, malé, beznehetné, opakvejčité, i s kalichem na plocho rozložené. Dolení článek čnělky na holénce lysý, 4 krát delší článku hořeního. Bylina mnoholetá 30-60cm. Kvete v červnu, červenci a srpnu. Roste v plotech, křovištích a hájích.
- Kořen obsahující tříslovinu, pryskyřici a silici, potřeboval se místo kůry chinové; užíval se proti zimnici studené, pro posilnění po přestálých těžkých nemocech, proti bezsilným krvotokům, bělotoku a blednici.
- K odvaru se béře 5-10gr na 200ml vody; prášku ze suchého kořene 1-2gr třikrát i čtyřikrát za den.
Na lukách vlhkých, podle potoků a příkopů roste:
b) Kuklík potoční, benedykt vodní, Geum rivale, Wasserbenedikt
Jest podobný předešlému, má však květy skoro třikrát větší, žluté do červenava, tmavěji žilnaté.
- Odporučován byl proti témže nemocem jako kuklík obecný.
- Kořen s vodou neb vínem vařený přikládal se na staré rány, píštěle, vředy, jahody čili znamení od narození.
- Místo obkladu vymývaly se též rány a vředy, nebo zasýpávaly se práškem z kořene.
