Anjelika větší, Angelica archangelica officinalis, Engelwurz, Angelike
Lodyha oblá, rýhovaná. Listy jednou neb 2-3krát trojeno*zpeřené; lístky veliké, vezpod nasivělé, vejčité, nestejně hrubě hrotnato-pilovité, konečný často třílaločný, postranní dvoulaločné; pošvy břichaté.
Lístky obalíčků mnohé, nitkovité. Plátky zazelenale bílé. Bylina dvouletá, 1-2 1/2 m. Kvete v červnu a červenci. Bylinné rokle horní, u obydlí horských zdivočelé.
Kořen zapáchá, chutná ostře a hořce, obsahuje mnoho silice a pryskyřice, proto byl v lékařství, zvláště zvěrolékařství vážen, k témuž cíli potřebovali též nať a semeno. Anjelika jest lék mírně rozčilující, povzbuzující a spolu posilňující, který podněcuje zažívání, účinkuje na sliznici plic a střev, při nemocech náhlých i provléklých, zejména při zánětu plic, při tyfu, chronických nemocech dýchadel, hryzení neb ujímání, počasném rheumatismu a jiné.
V lékárnách se posud chová kořen, prášek z něho a extrakt.
- Kořene se vaří půl hodiny 10grm. na 200ml vody, od čeho se užívá za 2 hod. 2 lžíce.
- Prášku se užívá 70 až 100 ctgr. 2-3 za den.
- Výtahu neb extraktu 2 až 5grm. denně s vodou mátovou neb jinou.
Pro lékárnu sbírá se dvouletý kořen v březnu.
Mladé rostliny na severu jedí.
Z kořene možno táhnouti silný lihový nápoj.
