Janovec vítečník, janovec metlatý, jetelice, vítečník, janofit, Sarothamnus vulgaris, Spartium scoparium, Besenstrauch, Besenginster
Větve prutovité, hranaté. Listy třičetné, nejhořejší jednoduché, přitiskle hedbávité. Květy ponejvíc jednotlivé v úžlabích hořejších menších lístků. Čnělka hlemýždovitě vyvinutá. Lusk podlouhlý, plochý, černohnědý, na švech huňatý, Koruny malé, zlatožluté. Keř 0,5-2m. Kvete v květnu a červnu. Roste na suchých písčitých borech, vřesovištích, mezích, u cest.
- Nálev květů od 1-3gr dvakrát neb třikrát za den užíván účinkuje na stolici a na moč, ve větší dávce však způsobí průjem a vrhnutí.
- Užíval se dříve proti vodnatelnosti, vyrážkám kožním, lišeji, hnilým vředům, zvláště však proti močení bílkoviny.
- Janovec slouží k dělání košťat neb chvošťat, co palivo, stelivo; též připravují z prutů vlákno na provazy, sítě; květy k barvení na žluto.
- Pěkné, tuhé dřevo z kmenu hodí se k dílu vykládanému.
- Popel janovcový dává mnoho drasla.
- Janovec poskytuje ovcím dobrou píci.
- Rozhy dávají někde misto chmele do piva.
