a) Violka neb fijalka vonná, violka vonná, fiola modrá, Viola odorata, Blaues Veilchen
Oddenek s dlouhočlennými, kořenujícími výběžky. Listy okrouhle ledvinkovité až srdčito-vejčité, jemně pýřité. Palisty vejčito-kopinaté, špičaté. Stopky květní as v prostředku se 2 listenci. Přívěsky kališní široké, od stopky volně odstálé. Semeník namnoze hustě pýřitý. Koruny fialové, růžové neb bílé, vonné. Bylina mnoholetá. Kvete v březnu, dubnu a květnu. Roste v křovištích, plotech, na mezích.
- Z květu se připravuje v lékárnách tak zvaný syrup fialkový neb fialový, který se po malých lžičkách dává dětem užívat proti chraptivosti a kašli; také se přidává k jiným míšeninám.
- Sbírá se v dubnu i v květnu.
b) Violka trojbarevná neb maceška, violka trojice, trojičná bylina, macoška, viola tricolor, Dreifaltigkeitablume, Stiefmütterchen
Lodyha s kůlovým kořenem. Listy vroubkovano-zubaté. Palisty lýrovitě protisečné, jich konečný úkrojek větší, často vroubkovaný, ku spodu silně súžený. Kališní lístky kopinaté, poznenáhla zakončité. Bylina jedno- neb dvouletá 8-30cm. Kvete od května až do zimy. Roste na polích, suchých lukách, rumištích, lesních luhách a stráních hornatějších.
- Od macešky je mnoho odrodků, nejhlavnější jsou: maceška zahradní, hrubokvětá neb štěpná a maceška polní.
- Pro ozdobu v zahradách se pěstují.
- Nať violek jmenovaných dříve vážena byla jako lék, zvláště na kůži těla, na žlázy mízné a na ledviny působící a odporučovala se proti počasným kožním vyrážkám, zejmena proti chrastům na hlavě u dětí, lyšejím, trudům neb uhrům na tváři, zvláště pak proti úročkům neb oparu tvářnímu.
- Prášek ze sušené natě podává se po 70ctgr až 1gr dvakrát za den buď v mléku neb kaši krupičné; odvar z 6-10gr na 200ml zcezeniny mléka neb vody, jako thé k pití.
- V lékárně lze dostatí nať i prášek (Herba jaceae).
- Sbírá se v květnu a červnu.
