a) Přeslička polní, přeslice, přeslička, skříb, Equisetum arvense, Kannenkraut, Schafthalm
Jarní lodyhy žlutavé neb pietní, nerýhované, 15cm vysoké, jich pošvy kornoutkovité s 9-12 kopinatými zuby. Lodyhy letní 9-12 žebré, 0,3-1m vysoké, zelené, s větvemi 4-5 hrannými, jednoduchými neb opět rozvětvenými; zuby jich pošev krátce kopinaté a zelené. Bylina mnoholetá. Kvete v březnu a dubnu. Roste na rolích, pastvinách, písčinách a v lesích.
- Přeslička s vínem neb vodou vařená, voda z ní pálená nebo i štáva z ní vymačkaná užívala se za dřívějších časů proti chrlení krve, zlaté žíle (hemoroidy), úplavici červené, krvotoku, přílišné čmýře (menstruaci), močení krve, vůbec k zastavení každého krvácení.
- Nať i s kořenem odporučovala se proti obtížnému kašli. Nať zelená mírně žene na moč a užívala se též proti kamenu.
- Štáva z nati natírala se na nos neb se šňupala při krvácení z nosu.
- Roztlučená nať se šťávou se přikládala na krvácející rány.
- Plátěné šátky v pálené vodě přesličkové smočené, dávaly se na růži neb oheň svatý a na horké nádory rozličného druhu.
- Na rány se sypal též prášek z usušené a roztlučené nati.
- Přesličkou drhne se nádobí cínové a měděné.
Podobným způsobem užívalo se též jiných druhů přesliček, ku kterým patři na př.
b) Přeslička bahenní (Eq. palustre)
Na bahnivých lukách, v příkopech rostoucí.
c) Přeslička lesní (Eq. silvaticum)
V stinných trochu vlhkých lesích.
d) Přeslička mokřadní (močální, Eq. limosum)
Na lesních mokřadech, březích řek a rybníků.
