Olše lepká, olše, olše obyčejná, olcha, jelcha, jelše, Alnus glutinosa, Erle, Erlenbaum
Listy okrouhle opakvejčité, zpředu uťaté neb vykrojené, stejnobarevné, vykrajovaně nestejně až dvakrát pilovité. Šištice podlouhlo-vejčité, postranní dost dlouze stopkaté. Strom až do 16m vysoký, každému dosti známý. Kvete v únoru a březnu. Roste na březích, bařinách a v lesích vlhkých.
- Listy svraskující druhdy v lékařství se potřebovaly, ano i po dnes lid venkovský je přikládá na rány a vředy, též je dává do obuví, aby nohy se nepařily a při delší chůzi neumdlely.
- Někde svářejí vnitřní kůru s vínem a kamencem a vyplachují tím ústa, aby dásně utvrdili a bolestem zubů zabránili.
- Odvar kůry této slouží i za kloktadlo při zánětu ústním a hrdelním.
- Olše jest důležitá již proto, že se daří na místech, na kterých jiný lepší strom neroste; potřebuje se k upevňování břehů a hrází, dělání plotů kolem vlhkých luk, při čemž se dá klestiti a klest usušený výbornou zimní píci poskytuje.
- Dříví do žluta červenavé jest prostřední palivo, k vodnímu stavení jest však dobré; ještě lépe hodí se truhlářům, soustružníkům a řezbářům; z likodry na kořenu dělají dýmky, tabatěrky a j.
- Kůra hořká a trpká slouží k vydělávání kůže a k barvení na černo a hnědo.
