Vrba bílá, bělice, potočnice, Salix alba, Sahlweide, Silberweide
Listy podlouhle kopinaté, dlouze zakončité, na líci mdlé, vezpod sivozelené, tamtéž a někdy obak hedbávité. Šupiny velmi tenkých jehněd podlouhlé, zpředu nejvíce lysé. Stopka pestíku kratší než žlázka. Strom kvete v dubnu a květnu. Roste na březích řek, potoků i vod stojatých.
- Upotřebuje se kůry z větví oloupané, mnoho třísloviny a hořké látky obsahující proti bezsilným, nervosním zimnicím, krvo- a slizotokům, nezáživnosti z ochablosti žaludku pocházející, zvláště po těžkých a dlouho trvajících nemocech.
- V některých krajinách užívají prášku z kůry vrbové místo chiny proti zimnici studené, zvláště lid chudší na drahý chinin peněz nemající.
- Prášku se užívá po 1,5-5gr, obyčejně však v odvaru 20-40gr na 200ml vody.
- Také se připravuje z kůry extrakt, jehož se může 2-10gr denně užíti buď v roztoku neb pilulkách.
- Nyní se v lékárnách předpisuje z kůry vyráběný: Salicin.
- Kůra pro lékárnu sbírá se v březnu a dubnu.
Vrb je více druhů.
Vrba bílá je velmi rozšířena, z klestů dělají se otepky i starší dříví slouží k pálení.
Vrba žlutá je houževnatější a slouží k pletení rozličného nářadí, k vázání, zvláště ve vinicích.
Vrba křehká obsahuje v kůře mnoho třísloviny a potřebuje se proto v koželužství, kořen její barví těž na červeno.
Vrba mandlová hodí se nejlépe k upevňování břehů a pruty její k pletení košíků, stejně tak dobře jako Vrba košařská.
V sadech pro ozdobu a hřbitovech sází se vrba smutková neb babylonská.
K vrbám náleží též jíva (Salix caprea), která nejvíce v naších lesích roste a jejíž dříví nejen k pálení ale i k zhotovování drobnějších prací slouží.
