a) Lilie zlatohlavá, Lilije, zlatohlávek, závojek, Lilium martagon Turkenbund, Goldwurz
Cibule zlatožlutá. Listy eliptičně kopinaté, krátkořapičné, prostřední po 3-8 ve 2-3 přeslenech sblížené. Květy v konečném řídkém hroznu, převislé, růžové, nachově skvrnité; lístky okvětní ohrnuté. Bylina mnoholetá 0,6-1,25m. Kvete v červnu a červenci. Roste ve světlých hájích chlumních.
- Cibule jest sliznatá a v Sibiři se jí, u nás jindá v lékařství se potřebovala.
- Víno s cibulí vařené odporučovalo se proti nepravidelné čmýře a obtížnému močení.
- Cibule rozetřena s vepřovým sádlem neb jiným tukem, nebo i smíšená s práškem lněného semene neb rejže, přikládala se buď ve způsobu masti nebo kašičky k utišení bolestí při zlaté žíle (hemoroidy), k odměkčení naběhlých a zatvrdlých prs po porodu, jakož i k rozehnání tvrdých nádorů a boulí.
b) Lilie bílá
Lalia, lalija, lalije, laluje, křín, kryn, Lilium candidum, Weisse Lilie
Tato mnoholetá, 0,6-1m vysoká bylina, jest všude v našich zahradách pěstovaná a každému známá. Velké, bílé, na hroznu konečném přímé neb nicí květy vydávají silnou vůni, která v ložnici může i bolení hlavy způsobiti. Původně pochází z Malé Asie, kde její cibule vařené neb pečené se jedí.
- Bílé lístky krásného květu v oleji dřevěném na slunci močené dávají olej lilijový, oblíbený co domácí prostředek obměkčující, rozhánějící a bolesti umírňující. Zvláště se odporučuje k natírání proti křečím, ochromení, dnám, nádorům; k utišení posledních bolestí při porodu. Olej lilijový se dává ke klystérům proti zácpě a hryzení v břiše.
- Lístky květu, které při močení v dřevěném oleji na dně v lahví leží, přikládají se na vředy a hlízy (apostema, apostila), též na rány a popáleniny.
- Někde z cibule připravují též mastě a kašičky, na způsob a proti podobným neduhům, jak bylo při liliji zlatohlavé udáno.
- Cibule ve víně svařená a tři dni bez ustání přikládáná zažene prý kuří oka.
- Cibule rozmačkaná a s medem smíšená přikládá se na poraněné šlachy a vymknuté klouby.
- Za starých dob užívaly se i květy a cibule v odvaru proti zánětu jater a vodnatelnosti.
- Za dobrý lék proti žloutenici se měl odvar květu s bílým vínem; k tomu cíli se ve 3 litrech vína svářelo půl hrstě bílých, od žlutého prášku bedlivě očištěných květních lístků, až na 2 litry procezeniny, od které nemocný po 6 dní vždy ráno jeden díl ohřátý pil.
- I semeno lilije bílé s vínem pité radilo se proti uštknutí hadem.
- Nyní se liliji sotva kde uvnitř užívá, zevně však posud na dosti místech se upotřebuje.
