Jmélí obecné, jmélí bílé, jmél, mejlí, mélí, omejlí, jemela, Viscum album, Weisse Mistel
Větévky žlutavozelené s 1 párem vstříčných listů na konci. Listy vejcité nebo klínovitě podlouhlé, kožovité a vytrvalé. Květy dvoudomé, po 3-5 v klubkách, žlutavé; bobule bílé. Keř 0,3-lm. Kvete v březnu a dubnu. V lesích zvláště jehličnatých roste na stromech cizopásně, také i na jabloních, hruškách, lípách a j.
- Dříví kůry zbavené má vlastnosti tytéž jako ochmet evropský.
- Rakouská lékárna předpisuje dříví ochraetu, jiné spisy zase mluví o jmélí obecném. Zdá se, že účinky budou stejné; za starých časů také se užívalo jmélí obecného při všech nemocech v stejné míře jako ochmetu na dubech rostoucího.
- Sbírá se v únoru.
- Z bobul a kůry toho keře připravuje se lep k chytání ptáků, též i much ve světnici. Celý keř jmélový roztluče se jednoduše ve stoupě na kaši, která studenou vodou se tak dlouho promývá, až všechny tříštky, vlákna a slupky se odstraní a čistý lep zbyde.
- V malém může se kůra s větví seškróbati, v moždíři roztlouci a pak vodou promývati. Podobně připraví se lep z ochmetu evropského.
- Lep se připravuje v březnu.
