a) Jasan ztepilý, jasan, jasen, jesen, Fraxinus excelsior, Esche, Gemeine Esche
Listy lichozpeřené, 4-6 jařmé; lístky skoro přisedlé, podlouhlo-kopinaté, drobně pilovité. Laty květní postranní z paždí loňských listů, před listím kvetoucí. Květy nahé, bez kalicha i koruny. Plody čárkovito-podlouhlé, k dolejšku klínovité. Strom 9-30m. Kvete v dubnu a květnu. Roste roztroušeně v lesích, hájích a libosadech.
- Dříve než kůra chinová vynalezena byla, potřeboval se prášek z kůry jasanu ztepilého k léčení zimnic s dobrým prospěchem.
- Svařenina kůry jakož i šťáva z listů vymačkaná měly se dříve za nejjistější lék proti uštknutí hadů.
- Sůl z popele kory spálené byla velmi vážena co lék zotvírající a na pot ženoucí.
- Listy mají moc počisťující, k čemuž 3-5gr ve svařenině se dávají.
b) Jasan manový, zimnář, manový strom, Fraxinus ornus, Bliihende Esche
Listy lichozpeřené, 3-4 jařmé; lístky podlouhlokopinaté, řapičkaté. Lata květní složitá, konečná, s listy současná. Květy se 4dílným kalichem, 4 bělavými úzkými plátky. Strom 6-9 m. Kvete v květnu a červnu. U Krumlova sázený, roste pořídku na kopcích, chlumech, skalách.
- Upotřebuje se kůry a listů v domácnosti jako u předešlého.
- Z obou těchto stromů prýšti sama od sebe nebo z ran v kůru učiněných šťáva v lékárnách pod jménem „Mana“ známá. Naše jasany poskytují málo many, protože nemají tak horkého podnebí jako na př. v Sicilii, odkud nejlepší mana do obchodu přichází. Mana se dává co lék mírně počistující, zvláště dětem a drážlivým nemocným při zánětech střev, při katarhech dýchadel a při porušeném políkání. Dětem se dává 10-30gr, dospělým 40-70gr. Mana se vařiti nesmí, proto že moci pozbývá; rozpouští se pouze v horké vodě, kávě, thé. Aby bolení břicha nezpůsobila, dlužno přidati trochu syrupu malinového, kůry pomorančové a j. Osobám, které špatně zažívají, nesmí se dávati, jelikož snadno nadýmání, hryzení i křeče způsobí.
- V lékárnách se prodává dětem pro stolici též syrup a výtah: „Mannit” zvaný, který bez bolesti působí. Od syrupu se dává 1-2 lžičky, od Mannitu 2-10gr.
- Kůrou jasana ztepilého může se barviti. Kůra se skalicí zelenou za čas ve vodě položená, černou poskytuje břečku. Kůra pro sebe uděluje vodě barvu blankytně a zelenavě měnivou; vřelou vodou břečka tato se zakalí a zhnědne. Nejlépe se hodí vlažná voda, kterouž břečka jest modravá, a příze nabude pěkné modrosti, pakli dříve žlutě se nabarvila, ku kterému cíli se vaří plavuň sploštělá (Lycopodium complanatum) vodou, ve které příze 14 dní se močí, až bledě sežloutne. Mezi tím časem vaří se ve vodě těž kůra jasanová; když pak břečka dva dni stála, vaří se v ní sežloutlá příze, načež nejpěknější barvu modrou obdrží. Též sukno lze takto na modro barvití.
- Kůra také k vydělávání koží užitečná jest.
- Dříví čerstvé rozštípané udílí vlně vizmutem močené pravou a stálou barvu vikuňovou. Dříví jasanové jest dosti tvrdé, tuhé, stálé, ohebné, velmi pružné, málo štávy v sobě ponechající a v suchém místě dlouho trvající. Pro tyto vlastnosti zvláště ho potřebují koláři, ano snadno se dá ohnouti. Též soustružníci krouží z něho rozličné náčiní. Též obruče z něho se dělají.
- Na místech kamenitých, skalnatých, dostává kmen uzly a hrbole, uvnitř rozmanitě žíhané a barvené, z nich pak truhláři zhotovují rozličné ozdobné nářadí.
- Čerstvě poražený jasan lépe hoří nežli jiné dříví, vydává mnoho tepla a poskytuje dobré uhlí.
- Ačkoliv jasan ztepilý znamenité výšky nabývá, nic méně k stavení, k trámům, břevnům a sloupům málo kdy se bere; poněvadž pozbyvši veškeré štávy zčerviví.
- Mana se hlavně potřebuje, aby vlněným látkám lesk a tuhost poskytla.
