a) Smldník jelení, Srník, srní kořen, libeček jelení, Peucedanum cervaria, Haarstrang, Hirschwurz
Lodyha oblá, rýhovaná. Listy přízemní 2 krát zpeřené; lístky ostře pichlavě pilovité, jen nejdoleji zastříhované. Pochvy velké, nadmuté, hoření skoro bezčepelné. Plátky bílé neb zprvu červenavé. Obalíčky mnoholistečné. Bylina mnoholetá 1-4. Kvete v červenci a srpnu. Roste v suchých světlých lesích, na lesních lukách, stráních.
b) Smldník alsatský, smldník obecný, jelení kořen, Peucedanum alsaticum neb officinale
- Kořen zapáchá a chutná nepříjemně, tak též i nať; druhdy se potřebovaly v lékařství.
- Šťávu z nati s vejcem užívají někde proti kašli, nevolnému neb obtížnému dýchání, větrům a hrýzení v břiše, naduřelé slezině, křečím, bolestem v slezině a měchýři.
- Místo šťávy může se užívati odvar z kořene, který prý ale je o něco slabší.
- Šťávu z nati, smíšenou s růžovým olejem a octem natírají na tělo proti bolestem hlavy, závrati, padúcnici, hysterickým a jiným křečím, spanlivosti.
- Šťávu s růžovým olejem vkládají teplou k utišení bolestí do ucha a kotlavých zubů.
- Kořen upražený a roztlučený sypají na staré, nečisté, hnisající vředy atd.
- Posud se užívá ještě ve zvěrolékařství.
