Ostropestřec obecný, ostropestr, ostropes, ostropec, podstřel, Silybum marianum, carduus marianus, Frauendistel, Mariendistel
Listy veliké, lesklé, lysé, bílé, žilnaté, po kraji silně trnité, dolení podlouhlé, chobotnaté, prostřední objímavé, protisečné. Úbory veliké. Bylina dvouletá 1-1,5m. Kvete v červenci a srpnu. Roste místy v libosadech a na rumištích zdivočelý.
- Kořen a nať jsou velmi hořké. Odvar kořene se dříve odporučoval k pití proti zácpě jater, vodnatelnosti, žloutenicí, proti zástavě čmýry a moče, písku a kamenu ledvinnému, kyčelním bolestem.
- Kořen se radil vařený jisti matkám a kojným, když jim mléka ubývalo.
- Prášek z listu a semene chválil se proti píchání neb klání v bocích.
- Ocet s kořenem vařený v ústech držán sloužil proti bolení zubů.
- Mladé listy dolení (kořenové), trnitého okraje zbavené, tu a onde místo salátu jedí, chutnají skoro jako artyčok.
