a) Kozí brada luční, kozí bradka, Tragopogon pratensis, Bocksbart
Listy z břichatého, poloobjímavého spodu dlouze zakončité, čárkovité, často vlnité. Koruny světleji žluté, zdélí zákrovu neb o něco až i o polovic kratší. Rourka prašníků dole zažloutlá, nahoře celá tmavohnědá. Nažky zrnité neb skoro hladké. Bylina dvouletá 30-60cm. Kvete v červnu a červenci. Roste na lukách, trávníkách.
Jí podobné jsou
b) kozí brada východní, Tragopogon orientalis na těchže místech rostoucí
c) kozí brada větší roste na suchých travnatých kopcích, stráních a cestách
d) kozí brada fialová, Tragopogon porrifolius, která se na některých místech pro kořen jedlý v zahradách sází.
- Kořen a mladistvé rostliny všech druhů tu a onde jsou pokrmem oblíbeným; poslední připravují se jako chřest (špargl).
- Kořen je sladký a jí se syrový jako salát.
- Kořen buď syrový, buď vařený nebo jen odvar z něho radí se proti kapavému močení, kamenu močnímu, kašli, dušnosti a souchotinám.
- Štáva z kořene proti píchání neb klání v bocích.
- Kořen s hovězí polévkou dává se kojným, aby měly hojnost mléka.
- Kozí brada vnitř užívaná zahání žáhu a prospívá též při nemocech jater.
- Odvar květoucí nati nebo i štáva z ní přikládá se na rány, aby rychle se zahojily.
