Chrastavec polní, hlizník, Scabiosa arvensis, Skabiose, Grindkraut
Lodyha namnoze šedopýřitá a zvlášť doleji srstnatá, k ose oddenkové konečná. Listy trochu tuhé, lodyžní střední namnoze protisečné, s úšty kopinatými; řidčeji všecky celé, podlouhloklopinaté, hrubě zubaté. Kraj kališní 7-8 paprskový, menší, mističkovitý. Koruny světle fialově lilákové, červenavé neb bílé, krajní paprskující, zřídka stejné s ostatními. Bylina mnoholetá 15-60cm. Kvete od června do září. Roste na polích, mezích, paloucích lesních.
- Nať nahořklá jindá se potřebovala k čistění krve v chrástách čili vyraženinách, odtud nejspíše jméno chrastavec.
- Z chrastavce připravovala se (destilovaná) pálená voda a syrup. Voda po 4-5 lžících se užívala proti kašli, klání neb píchání v boku a prsou, hlíze sběhlé neb sebrané (apostema), proti moru a hlistům neb Červům.
- Místo pálené vody posloužil též odvar nati s vínem nebo vodou.
- Zevně odporučovala se bud nať rozmačkaná, bud štáva z ní nebo nať se květem na prášek utlučená ve způsobu mastičky, proti chrastům, strupům, lišeji, svrabu a rozličným kožním vyrážkám.
