Borrago, Boretsch, burák
Štětinato-srstnatý. Listy vejčité až podlouhlé, řápíkaté, nejhořejší poloobjímavé. Květy nemnohé, nící, v řídkém lichohroznu, modré, zřídka bílé. Bylina jednoletá 30-60cm. Kvete v červnu až do října. Roste v zahradách; na polích, rumištích řidčeji zdivočelý.
- List čerstvý, šťavnatý, okurkami zapáchající a chutnající, jí se jako salát, dříve též v lékařství se potřeboval i květy se dávaly do jídel, aby krev čistily, lehkou a veselou mysl způsobily.
- Květy s cukrem roztlučené užívaly se při horečkách a každém vysílení, i proti zimnici studené. Proti zimnici třetidenní vařil se ve víně brutnák i s kořenem takový, jehož lodyha pouze tři větvičky měla, proti zimnici čtvrtodenní pil se takový odvar z lodyhy více větevnaté.
- Popel z usušené a spálené nati s medovou vodou sloužil za kloktadlo proti záškrtu a rozličným nemocem v krku, úst, jazyku a dásní.
- Šťáva z brutnáku vnitř i zevně chválena byla proti uštknutí od hada a jiných jedovatých živočichů.
- Vodou brutnákovou vymývaly se zanícené oči.
- Teplý vinný odvar natí, kořene a semene dohromady, nebo zvlášť, přikládal se na tělo k utišení bolestí v ledví a kyčli.
- Kořen s ječnou moukou a dřevěným olejem vařený přikládal se na studenou sněť a růži (oheň svatý, pekelný.)
- Květy brutnáku barví na modro.
- Brutnák nepotřebuje žádného ošetřování, sám sebou se rozsívá.
