Máčka polní, máčka, toito, mužská víra, větrník, Eryngium campestre, Mannstreu
Lodyha největevnatější, i se strbouly jablečně zelená. Listy bodlavě tuhé, 3četně dvakrát peřenoklanné, dolejší řapikaté, hoření oušty ostnitě zubatými objímavé. Listy zákrovní delší okrouhlého strboulu. Plátky bílé, šedě naběhlé. Bylina mnoholetá 15-63cm. Kvete v červenci a srpnu. Roste na suchých mezích, cestách, paloukách.
- Kořen zapáchá mrkví, chutná zasladle a kořením; druhdy se jídal a v lékařství potřeboval.
- Šťáva z nati byla chválena proti vyraženinám.
- Víno nebo medová voda s kořenem vařená pila se proti hryzení břicha, větrům, zácpě sleziny a jater, žloutenici a vodnatelnosti, zástavě čmýry (menstruace) a moče, i proti kamenu ledvinnému.
- Kořen se žaludy vařený odporučoval se proti padúcnici a křečím vůbec.
- Čerstvý kořen roztlučený přikládal se na bakule, otekliny a naběhliny, na zadřené do svalů tříštky, bodláky aj.
