Lípa mnoholistá, lípa, lípa skalní, lípa zimní, Tilia ulmifolia, Tilia europaea, Winterlinde
Letorosty a řapíky lysé. Listy lysé, toliko v úžlabičkách žeber vezpod rezavě vousaté, vezpod nasivělé, se zuby krátce a tlustě zašpičatěnými. Vrcholíky 5-lO květé, (zřídka jen 3květé), přímé. Laloky bliznové rozložené. Našky tenkostěnné, slabě žebernaté. Tyčinek 20-40, bez korunky. Čnělka po odkvetení sotva prodloužená. Strom. Kvete v červenci. Roste v lesích, v stromořadích, ve vesnicích a j.
- Květy čerstvé, silně a líbezně voní, sušením však vůně pozbývají, chuti jsou zasládlé, slizké. Staří lékaři připisovali jim moc bolesti a křeče utišující i dávali thé píti při padúcnici, křečích srdečních; také chválili odvar kůry, že bolesti při zánětech umírňuje a dnám pomáhá.
- Listy vařené jindá proti žábrám, moučníku dětem se dávaly, též na kaši svařené na zapáleniny přikládaly.
- Posud jsou v lékárnách sušené květy k dostání, co lék mírně posilňující a pot vzbuzující, při lehkých rheumatických nemocech a katarech plic. Sušených květů dává se 5-10gr na 200ml vody, k nálevu s nějakým syrubem, od kterého se užívá za 2 hodiny 2 lžice. Obyčejně však se pije po šálcích jako thé, často i s mlékem smíšené.
- Pro lékárnu sbírají se květy v červnu a červenci.
- Jest známo více druhů lip u nás zvláště: lípa širolistá (Tilia platyphylla), pak lípa stříbrná (Tilia argentea) a lípa americká (Tilia americana).
- Dříví lip jest bílé, lehké, tuhé, dost pevné, měkké, outlovlákné, ani červům ani bortění příliš podrobené. Dříví lípy malolisté po maleji rostoucí jest pevnější. Soustružníci, truhláři a řezbáři zhotovují z něho rozličné věci. Na černo pácované nabývá pohledu dříví ebenového. Z lipového dřeva dělají se prkna ku kreslení. Též zhotovují se z dříví toho mísy, talíře, číše, necky a jiné nádobí.
- Uhlí z dřeva lípového slouží ku kreslení, k přípravě prachu střelného a prášku na zuby.
- Z lýka lípového shotovují se lana, rohožky, košíky, klobouky, bačkory aj., ku kterému konci lýko se dříve ve vodě močí, jako len neb příze, čímž hebkosti a větší tuhostí nabývá.
- Z kůry dělají se rozličné nádoby.
- Ze semen možno dobýti olej, mandlovému podobný.
- Listy dobytek rád žere; též i suché pro ovce, kozy a krávy pící jsou dobrou v zimě. Včely z květů mnoho medu sbírají.
- Lípy rostou nejlépe v půdě kypré, suché a také nejdéle vytrvají; v těžké a vlhké brzo zkotlaví a hynou.
- Semenem nabývá se stromů nej pěknějších a nejtrvanlivějších. Semeno v podzimku vyseté nazvice z jara klíčí. Buď se klade do stroužek, nebo vyseje se do půdy zdělané, vyrovnané, kterou pak utlouci sluší. Z jara vyseté semeno nejméně rok v zemi leží. Lípy mohou se taká odnožemi a hřízenicemi rozmnožovati, kterými však stromů méně pěkných se nabývá.
- Lípy rychle rostou, za 40— 50 let dosahují znamenité výšky a síly, stáří pak i přes 800 roků.
- Lípa malolistá roste zponenáhleji, jest však oblíbenější, proto že list déle zachovává.
