a) Čemeřice černá, kýchavka, čemerka, sv. ducha koření, černé koření, Helleborus niger, Schwarze Niesswurz
Lodyha jednoduchá, nahá, nahoře se 2-3 vejčitými listeny, 1-2 květá. Listy přízemní posléz kožovité, znožené 7-9 sečné, ůkrojků podlouhlých, k dolejšku klínovitých, z předu pilovitých; květ přímý, bílý neb růžově nadchnutý. Mnoholetá bylina 8-16cm. Kvete od prosince až do dubna. Roste na Alpách, bývá však u nás, zvláště v horských zahradách pěstována.
- Upotřebuje se kořene a nati. Čerstvý kořen zapáchá; chutná hořce, ostře a odporně. Suchý kořen je mírnější, pozbývá chuti a zápachu původního, vykopává se v podzimku před kvetením. Za starých dob byl kořen co výtečný lék znám, odporučoval se v zádumčivosti, třeštivosti, proti psotníku a padoucnici, vodnatelnosti a zastaralým nemocem kožním; při mrtvici a podobných náhlých případech, při hlístech a zadržené čmýře (menstruaci).
- Kořen dával se bud svařený nebo i v extraktu, z něho vydobývaného. Co lék mocně vzhůru a dolů počištující byl od drahných časů znám.
- Posud se čemeřice černé upotřebuje co léku podráždujíclho a mocně počištujícího, avšak v malých dávkách a pouze při osobách chladnokrevných, proti zácpě a zástavě ústrojí břišních, tvrdošíjné zimnici střídavé, vodnatelnosti, zastavené zlaté žíle a blednici.
- V lékárnách se prodává kořen, extrakt a tinktura. Kořene se béře k odvaru neb svařenině 5-10gr na 200ml vody, od kterého se může za 2-3 hodiny 1 lžice užit.
- Prášku z kořene utlučeného užívá se 10-70 ctgr avšak zřídka kdy, proto že žaludek mocně dráždí; lepší je odvar, nebo nálev. Obyčejně však se předpisuje extrakt, jelikož mírněji účinkuje, 35 ctgr až 1gr denně, buď rozpuštěný neb v pilulkách.
- Tinktury se podává 10 až 20 kapek dvakrát neb třikrát za den. Lid používá prášku jako kychadla, sype je na vředy k jich vyčištěni a zhojení, přikládá jej s octem smíchaný na lišeje a rozličné vyrážky kožní, na divoké maso, moří ním vši a zákožky svrabové ve způsobu masti, z černého mýdla, síry, vepřového sádla a prášku z čemeřice zhotovené.
- Pro lékárnu sbírá se kořen v únoru a srpnu.
Zde sluší připomenouti, že nerozumné a nemírné užívání toho léku způsobuje násilné dávení, značné bolesti žaludku, mdloby a jiné, mnohem horší příznaky. Proto by neměl nikdo bez porady rozumného lékaře lék tento užívati.
b) Čemeřice zelená, Helleborus virides, Grüne Niesswurz.
Lodyha doleji bezlistá, šupinatá, nahoře 2-3 dělenými listy, 2-4 květá. Listy přizemní znožené 5-7 sečné, úkrojků podlouhle kopinatých, ostře pilovitých. Květy nící, zelené. Bylina mnoholetá 25-45cm. Kvete v březnu a dubnu. Roste v našich horních lesích a bývá též v selských zahrádkách pěstována. Bylina tato má tytéž vlastnosti jako cerneřice černá, upotřebuje se též v nemocech dříve udaných, účinkuje však mnohem mocněji a rychleji,
V lékárnách prodává se též kořen, extrakt a tinktura.
- Kořen čemeřice černé i zelené protahují někde jako žíně skrze kůži koňům, aby je prašivosti zbavili, hovězímu dobytku, aby jej z padání vyhojili, prasatům skrze uši proti růži neb nátce. Někde probodávají dobytku ocas a vkládají do rány učiněné kořen tento, aby se rozličným nemocem zabránilo.
