Kručinka barvířská, žlutidlo, kručinka, stínavec, květina, janovec, kozí barva, kozí brada, Genista tinctoria, Ginster, Färberginster, Glösen
Bylina beztrná; vystoupavá neb přímá, zřídka položená. Listy eliptičné až kopinaté, s palisty kopinato-šidlovitými, jak lodyhy roztroušeně chlupaté neb skoro lysé. Hrozny lupenaté. Květy v úžlabí menších lupenů, všecky neb hořejší v hrozen sebrané. Kalich toliko do 0,5 neb něco přes to 3klaný. Úšty hořeního pysku kališního 3hrano-šidlovité; pysk dolení skoro až ke zpodu 3dílný. Lusk jako koruna lysý. Koruny zlato-žluté, zřídka bledožluté. Keř 30-60cm. Kvete v červenci a srpnu. Roste v lesích, na lesních lukách a v křovištích na pastvinách.
- Kvetoucí nať jako thé spařená počištuje a moč vypuzuje, pročež bývala proti vodnatelnosti užívána. Také byla za starých dob za mocný lék proti vzteklině držána, v čemž se však neosvědčila a nyní z lékařství úplně vymizela.
- Mladší větvičky květoucí i s květy potřebují se k barvení na žluto a zeleno; s kamencem a pak s křídou, docílí se žlutidlo mízové.
- Z prutů dějají se také chvoštata.
- Krávy a kozy žerou mladé větvičky, mléko ale z nich prý jest hořké.
