a) Hořčice bílá, hořčice, Sinapis alba, Weisser Senf
Listy lýrovitě peřenodílné, nejhořejší namnoze 3klanné. Šešule krátká, bílými štětinami srstnatá; zoban zdélí neb delší samé šešule, mecovitě smáčknutý, obak se 3. ke střední čáře bližšími žebry, po obou stranách jich čárkovaný. Květy světle žluté. Bylina jednoletá 30 až 60cm. Pěstovaná a zdivočelá.
b) Hořčice černá, Sinapis nigra, Schwarzer Senf
Na některých místech se též pěstuje pro semeno, jest silnější nežli předešlá.
- Prášku ze semene hořčice bílé užívá se 1 lžička před snídaním neb obědem k lepšímu trávení. Také se může užívati v nálevu 10-15gr na 200ml vody, mléka, piva neb vína, proti vodnatelnosti a slizné dýchavičnosti.
- Prášek ze semene hořčice černé více se potřebuje zevně, k hnětenkám neboli plackám místo křenu
- K umývání 20-40gr na 200ml vody, proti kožním vyrážkám, oznobeninám a ochromeninám; též ke koupeli, při čemž se 200-300gr prášku do plátěného pytlíčku zaváže, vřelou vodou spaří a pak pytlíček do vany ponoří.
- V lékárně lze dostati též lih a etherický olej hořčicový, od kterého se dává k mazání bud 6 kapek do 5gr jiného oleje, neb 2-4 kapky do 40ml líhu.
- Semena pro lékárnu sbírají se v srpnu, září a říjnu. Ze semena se připravuje hořčice (senf) k masu hovězímu a jiným masitým pokrmům; též se z něho vytlačuje dobrý olej k jídlu.
