a) Kakost smrdutý, čapí nůsek, Geranium Robertianum, Storchschnabel, Ruprechtskraut
Listy 3-5 četné; lístky řapikaté, peřenoklané a zubaté. Semenníky síťnato-svraskalé. Kalich za květu přímý. Plátky dlouhonehetné, nedělené, 2krát delší kalicha. Semena hladká. Bylina často krvavě naběhlá, smrdutá. Koruna růžová neb bílá. Bylina jedno- neb dvouletá 30-60cm. Roste na vlhkých, stinných místech, na skalách a zdích.
- Odvar nati i kořene užíval se druhdy proti běhavkám, úplavicím a krvácení.
- Roztlučené listí přikládaly se na růži neb oheň svatý, na vředy rozličného druhu.
Na lukách, v křovištích, u potoků roste každému známý:
b) Kakost luční, Čapí nůsek, Geranium pratense
Květ fialově modrý, bledolilákovým neb bílým. Jest to největší druh z našich kakostů a také nejpěknější. Nať trpká potřebovala se dříve na rány a vředy.
Též krásný je:
c) Kakost krvavý, Geranium sanquineum
S velkým krvavě nachovým květem; který na suchopářích, výslunných stráních a lesních lukách roste.
- Nať jeho silně zapáchá; druhdy se odporučovala proti krvo tokům a na rány.
- Kakost smrdutý zahání prý štěnice.
- Nať kakostu krvavého slouží k vydělávání kůže.
- Kakost luční a krvavý sází se v zahradách pro ozdobu.
